10. září - Světový den prevence sebevražd

Posledních 45 let roste celosvětově počet sebevražd. V průměru téměř 3 000 lidí denně spáchá sebevraždu. Sebevraždy patří mezi 3 hlavní příčiny vedoucí k úmrtí u lidí ve věku 15 - 45 let u obou pohlaví. Proto Světová zdravotnická organizace, za podpory Mezinárodní asociace pro prevenci sebevražd, vyhlásila den 10. září jako Světový den prevence sebevražd.

10. září – Světový den prevence sebevražd

Tento den, 10. září,  zařadila Světová zdravotnická organizace(dále jen WHO) za podpory Mezinárodní  asociace pro prevenci sebevražd a dalších partnerů, mezi celosvětově  rozšířené akce, které by měly vést k prevenci sebevražd.

V průměru téměř 3 000 lidí denně spáchá sebevraždu. Na každou osobu, která dokončí sebevraždu, připadá 20 a více pokusů o ukončení života. WHO a další partneři podporují prevenci sebevražedného chování, následovanou odpovídající  léčbou a  péčí o lidi, kteří se pokusili o sebevraždu a také zodpovědné informace o sebevraždách v médiích.  Je třeba si uvědomit, že prevencí můžeme zabránit zbytečným úmrtím.

Jak na vládní, tak i na regionální úrovni je třeba politická prohlášení a výstupy z výzkumů převést do preventivních programů a aktivit v komunitách.

Problém

V roce 2000 zemřel sebevraždou v průměru jeden milion osob, každých 40 sekund jedno úmrtí. Posledních 45 let počet sebevražd roste celosvětově. Sebevraždy nyní patří mezi tři hlavní příčiny vedoucí k úmrtí   u lidí ve věku od 15 do 44 let u obou pohlaví. Tato čísla přitom nezahrnují pokusy o sebevraždu. Ačkoliv tradičně bývá největší počet sebevražd mezi staršími muži, poměr mezi mladými lidmi má vzrůstající tendenci také v závislosti na tom, že jsou nyní skupinou s nejvyšším rizikem  ve třetině  zemí, a to jak rozvinutých, tak i rozvíjejících se.

Mentální poruchy (částečně deprese nebo abusus různých látek) se podílejí na sebevraždách ve více než 90-ti procentech, ačkoliv  na sebevraždu může mít vliv i celá řada socioekonomických, rodinných  a individuálních krizových situací jako je ztráta milované osoby, nezaměstnanost a podobně.

Účinná intervence

Jednou z metod intervence, pokud pomineme potřebu víceoborových přístupů zahrnujících rozdílnou úroveň intervence a aktivit, jsou krizová centra.

Existují  přesvědčivé důkazy,  že prevence a léčba depresí, alkoholismu a závislostí na jiných návykových látkách může redukovat počet sebevražd.

Intervence na školách zahrnující krizový management, zvyšování sebeúcty, zvládání dovedností a správných  rozhodnutí, která jsou žákům presentována, redukují riziko sebevražd u mladých lidí.

Výzvy a překážky

Celosvětově nemůže být prevence sebevražd dostatečná kvůli tomu, že v některých sociálních skupinách je sebevražda stále tabu a je problém o ní otevřeně diskutovat. Ve skutečnosti jen málo zemí zahrnulo prevenci sebevražd mezi své priority.

Je jasné, že intervence v prevenci sebevražd musí vycházet i z jiných institucí než je zdravotní  sektor, tj. také ze vzdělávacích  institucí, policie, justice, církve, od politiků a médií.

Z  grafů a tabulky, které znázorňují situaci v ČR je zřejmé, že nejvyšší počet sebevražd podle pohlaví a též podle věku je ve skupině mužů ve věku 45-54 let, což by mělo být alarmující.

1.9.2009, volně přeloženo a kráceno podle www.who.int  World Suicide Prevention Day