Riziko kouření a možnosti odvykání a vodní dýmka – III.část

Pokud se rozhodnete se svou závislostí na kouření něco udělat, vězte, že pomůcky a prostředky  pro odvykání kouření jsou k dispozici, jen je zapotřebí k tomu najít pevnou vůli a odvahu.

O riziku kouření a jeho škodlivosti jste se mohli dočíst v předchozích kapitolách. Málo je možná známo, že kouření, kromě již zmíněných rizik v předchozích kapitolách, zvyšuje riziko sebevražd a významně zvyšuje riziko srdečního infarktu, což je způsobeno tím, že u kuřáků je větší riziko srážlivosti krve.

 

Pokud jste si na základě testu závislosti ověřili, že jste skutečně závislí na nikotinu a nejen na rituálu, je pro vás řešením náhradní tzv. substituční léčba, kdy organismus dostane jako „první pomoc“ svou dávku nikotinu avšak bez dalších karcinogenních a toxických látek a dávky nikotinu lze postupně snižovat. Řešením jsou nikotinové žvýkačky, nikotinové náplasti, případně v kombinaci. Další možností je tzv. e-cigareta tj. elektronická cigareta, která se naplní nikotinovou náplní o různé síle, ale bez vedlejších škodlivých karcinogenních a toxických příměsí.

 

Na trhu je také přípravek ve formě tablet s názvem CHAMPIX. Ten na rozdíl od předchozích náhradních přípravků neobsahuje nikotin, ale látku zvanou vareniklin, která obsadí pozice (receptory) nikotinu. Přípravek je na lékařský předpis.

 

V každém případě je před zahájením odvykací léčby dobré navštívit některé odborné pracoviště (poradnu) odvykání kouření, kde vám doporučí nejvhodnější způsob léčby, případné postupy  a upozorní na možná rizika.

 

A ještě jedno upozornění. Mezi mladými lidmi je v čajovnách a podobných zařízeních oblíbené kouření vodní dýmky s tím, že kouř, který prochází přes vodní medium je vlastně neškodný. Opak je pravdou. Vykouření jedné vodní dýmky odpovídá vykouření cca 100 cigaret. Je to způsobeno tím, že vychlazený kouř se daří vdechnout hluboko do plic a z toho důvodu je kouření vodní dýmky nebezpečnější než kouření cigaret, případně klasické dýmky, která se „nešlukuje“.

 

9.4.2012 zpracovala: MUDr.Olga Gröschlová